Už se vám stalo, že jste v každém vztahu zažívali více či méně podobné pocity? Že partneři/ky, kteří na první pohled působili jinak než ex, si byli nakonec velmi podobní a vy jste prožíval/a obdobné situace? Zajímá vás, čím to je? Jak je možné, že si pořád vybíráte do života ten stejný typ žen nebo mužů? A hlavně – jak to změnit?
Řád a pravidla v partnerských vztazích
Každý z nás má vnitřní archetypy. Mezi ty hlavní patří
vnitřní žena,
vnitřní muž,
vnitřní dítě,
vnitřní zvíře (životní energie)
To znamená, že někdy umíme být pečující a láskyplní (atribut patřící ženám), cílevědomí, racionální a s tahem na bránu (mužský aspekt), a každý z nás byl jednou dítětem a tu hravost spolu se vzpomínkami máme pořád v sobě; zároveň máme svůj hnací motor alias vnitřní zvíře, který nás vede životem.
Raději posloucháte než čtete? Zvu vás k poslechu mé přednášky na toto téma.
Dovolím si pár ukázek z knihy Berta Hellingera – zakladatele konstelací – Skrytá symetrie lásky pro pochopení toho, proč je dobré pracovat se svými vnitřními archetypy a jak nám to pomůže v našich partnerských vztazích.
Rovnováha je základ všeho
Život hledá rovnováhu. Ať už se jedná o přírodu, nebo to, že si zvolíme partnera, se kterým se doplňujeme i tím, že každý z nás je na jiné straně extrému. Pokud tedy v sobě mám jako žena silnějšího vnitřního muže, zákonitě si do života přitáhnu muže se silnější vnitřní ženou. I v homosexuálních vztazích platí, že jeden z páru má silnější ženskou energii a druhý mužskou. Abychom se doplnili a v našem vztahu došlo k rovnováze. Pokud jsem v roli oběti, najdu si toho agresora a viníka. Pokud se až moc věnuji práci, najdu si „lenocha“ anebo závodní sportovec si najde kavárenského povaleče. Ne vždy jsou ty rozdíly tak vidět a cítit, protože nejsme v takovém extrému a oscilujeme kolem středu. Pokud jsme se emočně zasekli v dětství, najdeme si náhradu za svého rodiče v partnerovi/partnerce.
Partnerská láska a potřeba odpoutání se od rodičů
„Láska mezi partnery od obou vyžaduje, aby se zřekli své první a nejdůvěrnější lásky, to jest lásky ke svým rodičům. Chlapec se může stát mužem, a dát svou lásku ženě, teprve když se stane nezávislým na matce. Dívka se může stát ženou a dát svou lásku muži, teprve když se stane nezávislou na otci. Nutným předpokladem úspěšného partnerského vztahu je obětování a transformace našich vztahů k rodičům.“ Bert Hellinger, Skrytá symetrie lásky
Partnerský vztah má přednost před rodičovstvím
Partnerský vztah má být na prvním místě. Pokud se toto neděje, dávají partneři přednost své původní rodině a nepřijímají svou novou rodinu jako svou nejdůležitější součást života, je to ve vztahu cítit a má na něj velký vliv. Doprovází nás pocit naštvání na partnera/ku a máme tendenci k výčitkám: „Nejsem pro tebe dost důležitý/á.“ Když upřednostňujeme svou původní rodinu, má to vliv na naše chování. Třebaže neumíme říct ne a skáčeme tak, jak si rodiče přejí, aniž bychom zohlednili potřeby své nové rodiny.
Kolikrát vidíme, že náš muž není schopný postavit hranice vůči svým rodičům. Máme pocit, že je svou matkou ovládaný, nedokáže ji odmítnout, a že nám není rovnocenným partnerem, o kterého se můžeme opřít a spolehnout se, že nám „kryje záda“. Nebo máme kromě společných dětí jedno navíc – svého partnera, který místo toho, aby to táhl s námi a pomáhal, vytváří další zátěž a máme pocit, že jsme na tohle všechno sami. Nebo že vaše žena není dostatečně milenkou, která vám dává pocit, že jste žádaní, přitažliví, zkrátka alfa samci. Anebo vás zařadila na druhou kolej až za děti a nevěnuje vám už tolik pozornosti a péče jako dřív, než jste spolu měli děti.
„Jestliže muž hledá v ženě matku nebo žena v muži otce, jejich vztah nemůže být vztahem dvou dospělých lidí. Lidé, kteří navazují partnerské vztahy v naději – ať už přiznané nebo nepřiznané – že dostanou něco, co nedostali od svých rodičů, hledají rodiče, nikoli partnery. Někdy se stane, že muž který hledá matku, najde ženu, která hledá syna, nebo že žena, která hledá otce, najde muže, který hledá dceru. Láska trpí, když jeden z partnerů jedná s druhým jako rodič a snaží se ho poučovat nebo dokonce polepšovat. Každý dospělý člověk se naučil, jak se má chovat, a všechny pokusy učit ho novému chování, poškozují lásku mezi partnery." Bert Hellinger, Skrytá symetrie lásky
Toto hledání není na vědomé úrovni, děje se v našem podvědomí právě na základě našich nezpracovaných emocí. Tím, že jsme nedostali tolik pozornosti, kolik jsme potřebovali od své mámy/táty, tolik lásky, uznání, pochopení, přijetí. Veškeré křivdy, konflikty, násilí, manipulace se zapisují do naší paměti, do našeho limbického systému emocí, a ovlivňují náš život a výběr partnera. Po nějaké době, kdy začnou klesat hormony zamilovanosti a ztratíme růžové brýle, začínají nám na partnerovi/partnerce vadit některé věci. Vyvěrají v nás různé emoce, které známe ze svého dětství, a které jsme cítili vůči jednomu z rodičů. A nevědomky si svou žáhu ochlazujeme na partnerovi/ce, aniž by se to jeho/jí týkalo. Často právě tomu, jehož „zástupce“ jsme si v partnerovi/partnerce našli. Což nás vede k tomu, abychom si vyléčili své vnitřní dítě, náš vztah k rodičům a doplnili si, co nám chybí.
Podívejte se do svého nevědomí pomocí konstelací
V konstelacích je možné postavit si své i partnerovy/partnerčiny vnitřní archetypy. A zjistit, který z principů nás do tohoto vztahu přitáhl. Uvidíme taky, jestli jsme si místo své lásky našly náhradu za matku nebo otce. Můžeme sladit své vnitřní principy a pocítit vnitřní mír. Přijmout sebe i partnera spolu s jeho rodinou. Mnohdy se stane, že najednou uvidíme svou lásku úplně v jiném světle a máme pocit, že toho člověka neznáme a vidíme ho/ji poprvé v životě. Protože se už na něj/ni nedíváme skrze staré programy a emoční bloky. Tím začínáme ve vztahu jakoby od znovu a poznáváme jeden druhého, a tím náš vztah i po letech dostává novou šťávu a vášeň.
Další aspekt vztahu se týká toho, že máme z vlastních rodin odkoukáno to, co je ženská a mužská energie a jejich role v partnerském vztahu. A dokud si vědomě nenajdeme jiné vzory pro náš vztah, budeme kráčet ve šlépějích našich rodičů. I když si zvolíme úplně jiný typ partnera/ky, než je nás otec/matka. Vtip je v tom, že emočně se budeme dostávat do takových rovin prožívání, jako oni ve svém vztahu. Protože systém má tendenci se opakovat a také držet rovnováhu. Nicméně i toto se dá v konstelacích elegantně vyřešit a udělat místo pro jiné prožívání a vztahovou dynamiku. Je také potom potřeba vytvořit nové návyky a přeprogramovat svůj mozek. Což umožňuje online kurz od odbornice na vztahy Denisy Říha Palečkové Tajemství láskyplného vztahu.
Kdybyste chtěli jít do hloubky svého podvědomí a najít odpovědi na to, proč a jak si vybíráte vy, můžeme se na to podívat spolu na individuální terapii.