Navigační stupnice emocí - jak zvýšit svou vibraci, frekvenci bytí

Proč emoce? Stejně jako tóny a zvuky se nesou na určité frekvenci, je to tak i s emocemi. Když prožíváme nějakou emoci, zaplňuje nás vibrace dané emoce a to pak určuje to, jakým způsobem prožíváme daný moment. (Hudba nás také ladí do různého prožívání.)


Emoce je náš pocit = po-cit. Jak se cítíme po něčem, co se nás dotýká, se nám děje, co na nás má vliv.

Emoce jsou indikátory naší vibrační frekvence, tedy našeho aktuálního stavu bytí. Hladiny, ve které se nachází naše vědomí a vnímání naší zkušenosti. To, jakou emoci právě zažíváme, nám ukazuje, v jakém stavu a nastavení se nacházíme. Jak prožíváme zkušenost, kterou zrovna prožíváme. Jaký zaujímáme postoj k dané situaci a co v nás daná situace vyvolává. To, co v nás situace vyvolává, je způsobeno tím, jak moc jsme v souladu s takovou zkušeností. Proto pak některé stavy jsou příjemné a jiné nepříjemné a označujeme je za negativní.

To, jakou emoci prožíváme a jak se nám jeví (příijemně/nepříjemně) ukazuje míru našeho souladu s naší zdrojovou energií. Nepříjemné prožívání ukazuje, že něco je pro nás v nesouladu, bolestivé, proti našemu nejlepšímu přesvědčení. Tzn. někde je v nás (v podvědomí) ukrytá informace o tom, co nám dělá dobře a střet s realitou nám ukazuje, že toto není ono. Může se jednat o vnitřní pravdu, kterou ignorujeme a balamutíme se či nutíme do něčeho, co s námi v souladu není (např. pokud hodnoty naší rodiny nám nesedí, ale jsme naučení je dodržovat), nebo zažíváme něco co nám ubližuje a emoce ukazuje, že toto pro nás není a situace v nás vytváří bolest, apod.

Jinými slovy se jedná o kompas ukazujícím, jakým směrem chceme a potřebujeme se vydat, abychom poznali a následně i potkali své potřeby, tužby, úlevu a lepší pocit bytí celkově. Díky tomu lze pochopit, po čem toužíme a co je pro nás "správné" a úlevné. Díky emocím můžeme poznat, jestli je pro nás něco uspokojivé nebo nám to naopak přitěžuje.

Následujeme-li to, co nám emoce signalizují jak pro nás správné, jsme pak více v souladu se sebou a s tím, co nám dělá dobře, v čem se cítíme lépe. Jde o umožňování našeho spojení se zdrojovou energií a naším smyslem existence. Emoce nám pomáhají najít a poslouchat tu správnou hudbu pro naši duši. _____________________________________ O emocích a jejich funkci a vlivu na náš život a jak s nimi pracovat rozebírám více v článku "Jak být v kontaktu s emocemi a stát se svobodným tvůrcem." Dále také pořádám workshopy, ve kterých s emocemi seznamuji a ukazuji mnohé principy spolupráce s nimi a jak jich využít. Pro workshopy nebo i osobní konzultaci mě neváhejte kontaktovat na whatsapp, na facebooku "Dovolení s Karolinou" a nebo sledujte přímo události dané stránky a přihlaste se na workshop. (Nejbližší se koná 20.března 2022.) Pokud Vás zajímá, jak se ke světu staví přímo emoce Strach či Důvěra, mrkněte channellingový rozhovor z již proběhlého workshopu s těmito dvěma emocemi. Pro více informací o strachu jako takovém můžete shlédnout na youtube rozhovor na téma: Strach - strach ze smrti, ze života (úzkosti), jaká je příčina strachu a jak ho uvolnit. ______________________________________

Jak šplhat do lepšího pocitu díky práci s emocemi

K čemu stupnice slouží? Jedná se o nástroj k uvolňování tíživých emočních stavů a náročného prožívání. Díky tomu, že emoce existují na určité frekvenční hladině, můžeme této vědomosti využít k tomu, abychom si záměrně ulevili a přeladili se na hladinu příjemnější.

V každém z nás probíhá několik emocí a pocitů naráz. Málokdy by se dalo říct, že cítíme jedině smutek, nebo jedině zklamání apod. Když bychom svůj pocit upřímně zkoumali, všimneme si, že aktuální pocit je tvořený několika vrstvami a více pocity. Toho lze využít. Nacházíme-li se na stupnici nízko, tedy naše dominantní emoci prožíváme velmi tíživé, můžeme zjistit, jaké další emoce zrovna prožíváme a svou pozornost pro daný moment přenést k jiné emoci, která v nás také zaujímá prostor a nachází se na stupnici výš. Využíváme pak toho, co v nás probíhá a jen přesměrujeme náš fokus někam, kde je to pro nás přínosnější.

Tím se neotáčíme k sobě zády a neignorujeme se. Jen si volíme stoupnout do pozice, ve které je pro nás situace snesitelnější a nabízí mnohdy i snadnější řešení a pocit úlevy.

Zároveň tak prozkoumáváme náš celkový stav, namísto toho, abychom zatvrzele uvízli v té nejnižší pozici a nutili se ji pochopit, zatímco umíráme zaživa... Takové mučení není nutné, dokud jednáme ve vší upřímnosti k sobě. Což zjistíme nakonec jedině tak, že se nám malinko uleví a jsme pak schopní na situaci nahlédnout a získat "nadhled". Nadhled je o vystoupání do vyšší frekvence, ze které můžeme na celý náš stav pohlédnout z výšky.



Jak se stupnicí pracovat


Toho je možné dosáhnout buď samovolně pohlédnutím na stupnici, kdy Vám k tomu budou automaticky přicházet asociace a spojitosti, jako by si Vás to přitáhlo (to znamená, že to ve Vás je k čemu přitáhnout). Nebojte se, že byste se potlačili. Stačí, když se nebudete nutit k emoci, kterou si myslíte, že máte nebo byste měli mít a budete následovat svou intuici - jakmile pohlédnete na emoci, která s Vámi v daný moment souvisí, rozjede se to ve Vás, nenechá Vás klidnými. Spojitosti se otevřou a začnete vnímat, že ve Vás ta emoce nastupuje a zintenzivňuje.


A nebo si můžete pomoci mířenými otázkami nebo formulacemi (ukázkový seznam níže), které Váš fokus přesunou do jiné pozice. Tím, že si v sobě uvědomíte polohu nějaké emoce nacházející se na stupnici výš, se rovnou na ní přeladíte, protože se v sobě přemístíte vnímáním jinam. A frekvence se okamžitě mění.

Slovní nálepky (označení emocí) nemusí pro každého představovat to samé, protože každý můžeme interpretovat trošku odlišně jejich přesný význam, či pocit, který nám evokují, nebo který pod tím slovem rozumíme. Je však důležité si vybrat pocit, který se na stupnici nachází výš. To poznáte tak, že si vás prostě přitáhne ten emoční význam, ať už intuitivně nebo konkrétně/rozumově.

Ověřit se to dá jednoduše tak, že při pomyšlení na to ucítíte alespoň malinkatou úlevu oproti předchozímu/výchozímu stavu. A tak lze postupně a malými krůčky vyšplhat výš a chcete-li, můžete toho i využít a rovnou rozpoznat, co se pro Vás za tím skrývá za další ukazatele či uvědomění.

Takže dejme tomu, že zažíváme depresi (pozice 22). V tuto chvíli lze aplikovat postup Dovolení (učím na workshopech nebo v individuálním modulu 4-7 sezení) a nebo využít tuto stupnici a začít šplhat. Proto mrkněte na stupnici a zkuste procítit, která z emocí ve Vás vzbuzuje nějakou reakci. Která z emocí má souvislost s Vaším aktuálním stavem prožívání tak, že při pohledu na ni se rozjede vnitřní dialog. Můžete se tak sami sebe zeptat, proč jsme na co naštvaní? Co je tak moc na houby? Tím, že se přesuneme k hněvu (17.) a už jsme kousek vystoupali a odtud se dá odrazit dál.

Osobně si myslím, že často můžeme mít přístup k hněvu celkem snadno, ale nechceme být zlí a zachovat se špatně. Kam to vzít od hněvu, abychom nezničili to, čeho bychom později litovali a nespadli zas níž do viny, že?... Všimněte si ale, že dovolením takovýchto úvah už se vibračně ladíme na 16. ustrašenost... Z toho lze pokračovat dále - Na koho jsme naštvaní (15. Obviňování)? Kdo nás zklamal (12. zklamání)? Co nás mrzí, že je jinak (11.zdrcenost) (10. nespokojenost)? .....

Navigační stupnice emocí

Stupnice je seřazena od 1. do 22. pozice, kdy 1. je ta nejvyšší frekvence - bytí v lehkosti a blaženosti. K 22. frekvenčně klesají do těžších stavů bytí. Podobně jako u Metody Dovolení je pak možné znalost stupnice využít k tomu, abychom otočením pozornosti směrem k emoci položené vibračně výše zvýšili i svou frekvenci a tím se i cítili lépe.


Není nutné si být jistý tím, na kterou emoci jste se přesunuli. Hranice mezi nimi může být velmi tenká. Záleží jen na tom, aby ve Vás docházelo alespoň k malinkaté úlevě a emoce se nacházela výš než ta předchozí.

Příklady otázek a rezonančních výroků ke šplhání:


21. (Nejistota, Pocit viny, Nízké sebevědomí): Co si vyčítám? Za co se cítím vinná/ý? K čemu se nedokážu odhodlat? Na co nestačím? Na co nemám? Co zhoršuju? Co bych pokazil/a, kdybych udělal/a to, co chci udělat?

20. (Žárlivost): Kdo to umí líp? Kdo by tohle už měl dávno vyřešené? Komu závidím? Kdo je lepší než já? S kým se porovnávám? Podle koho nebo čeho určuju svoji hodnotu?

19. (Nenávist, Zuřivost): Kdo mě irituje? Co mě přivádí k šílenství, k nepříčetnosti? Koho nebo co nemůžu vystát?

18. (Pomstychtivost): Komu tohle nedaruju? Kdo za tohle zaplatí? Na kom si tohle vyleju? Komu tohle neprojde? Co odmítám odpustit?

17. (Hněv): Na koho nebo na co se zlobím? Co mě vzteká? Co mě bytostně s**e? Na co už se chci vyprdnout? S čím praštím? Co bych nejradši změnil/a?Co chci rozmlátit nebo vyhodit z okna?

16. (Ustrašenost): Na co si netroufám ani pomyslet? Co se může zbortit? Co můžu ztratit? Co se mi sype pod rukama?

15. (Obviňování): Kdo mi tohle způsobil? Kdo za to může? Kdo mi tohle udělal? Kdo by měl nést zodpovědnost?

14. (Obavy): Co by se mohlo pokazit? Může se něco zvrtnout? Co se může zvrtnout? Co se stane, když…? Na co se musím připravit? Co předjímám? Co se určitě stane?

13. (Pochybnost): Čím si nejsem jistá/ý? Co nechci risknout? Nad čím váhám? V čem se nedokážu rozhodnout? Připadá mi všechno v pohodě?

12. (Zklamání): Co nevyšlo? Co mělo jít líp? Co mělo šlapat? Kdo mě zklamal? Co jsem od toho očekával/a jiného? Co se mělo splnit? Jaké jsem si dělal/a představy, naděje?

11. (Zdrcenost): Co jsem měl/a naději, že vyjde lépe? Co mě teď praštilo do očí? Co mě na tom nemile překvapilo? Jsem něčím přehlcený/á?

10. (Nespokojenost, Podrážděnost, Netrpělivost): Z čeho jsem zpruzelá/ý? Z čeho jsem nevrlá/ý? Do čeho se mi nechce? S čím už chci být hotová/ý? S čím chci pohnout? Co chci už dodělat? Co nechci dál řešit? Co nemá cenu?

9. (Pesimismus): Co už se nezmění? S čím se už dá jen smířit? Dá se to zlepšit?

8. (Nuda): Baví mě něco? Zajímá mě něco? Je něco, co bych teď dělal/a radši? Co bych mohl/a dělat?

7. (Spokojenost): Všechno vyšlo jak mělo. Jsem se vším spokojen/á. Jsem rád/a za výsledek. Jsem rád/a, jak se věci mají.

6. (Naděje): Nacházím smysl. Nevzdávám se.

5. (Optimismus): Všechno zlé je pro něco dobré. Vše se v dobré obrátí.

4. (Pozitivní očekávání, Pozitivní přesvědčení): Blýská se na lepší zítřky. Mám z toho dobrý pocit.

3. (Entuziasmus, Dychtivost, Pocit štěstí): Mám energie na rozdávání. Všechno je super. Už se na to tak těším. Vidím, že vše šlape jak má. Co mě naplňuje dětskou radostí? 2. (Vášnivé nadšení): Jupíí. Nejradši bych svou radost vykřičel/a do světa. Extatická radost. V čem tkví můj vnitřní oheň a chuť do života? Co mě naplňuje?

1.(Radost, Poznání, Posílení, Svoboda, Láska a Ocenění): Mám důvěru ve svět. Miluju svět a svět miluje mě. Děkuji. Můžu cokoliv. Svět je mi otevřený.